GAČR – cíl a popis projektu

Základní popis projektu

Název: Reprezentace Židů a židovská témata v literatuře v českých zemích ve 20. století
Klíčová slova: česká literatura, Židé, česká kultura, antisemitismus, šoa

Cílem projektu je zpracování reprezentace židovství a Židů v novodobé české literatuře a kultuře. Výstupy budou velká monografie na toto téma s analytickými studiemi, sborníky ze symposií se zahraničními partnery a také individuální studie. Smyslem projektu je konstituovat dlouhodobě pracující tým, který se bude zabývat obrazy Židů a židovství v nové české literatuře a kultuře. Téma pochopitelně souvisí s historickými událostmi: proměny reprezentace židovství lze analyzovat jen v kontextu s antijudaismem, antisemitismem a asimilačními snahami, s vícejazyčností, se vztahy české, německé a židovské kultury, nacistickou okupací, šoa a s antisemitismem komunistického režimu. Nezbytná je mezinárodní spolupráce, neboť dosavadní zpracování dílčích aspektů tématu (šoa v české literatuře) prokázalo nutnost kooperace zejména ve střední Evropě. Za významný aspekt projektu považujeme zapojení mladší generace badatelů a také doktorandů a studentů. Výstupy budou velká monografie na toto téma s analytickými studiemi, dále sborníky ze symposií se zahraničními partnery a individuální studie.

Současný stav problematiky

Téma Židů a židovství bylo v letech komunistického režimu latentně a často i otevřeně cenzurováno. Po starších záslužných publikacích věnovaných židovské tematice v literatuře (Oskar Donath 1923, 1926 a 1930; články Pavla Eisnera) se tak po roce 1948 výzkum židovské literatury a kultury v českých zemích odehrával v ústraní publikací vydávaných židovskou komunitou (např. články o literární činnosti v Terezíně v ročence Judaica Bohemiae od Jarmily Škochové) a hlavně v zahraničí: uveďme např. stati Romana Jakobsona, komentované úryvky dokumentů, pamětí a literárních textů Die Juden in Böhmen und Mähren (Iggers 1986). V jiných pracích zahraničních badatelů na téma české židovské kultury zůstávala literatura spíš na okraji studií historických, politologických ekonomických aj. To platí pro knihy Hillela Kievala (1988/2011), tři svazky The Jews of Czechoslovakia (1968, 1971 a 1983); dvousvazkové dějiny Židů v českých zemích 1780‒1890 od Ruth Kerstenbergové-Gladsteinové (Kerstenberg-Gladstein 1968, 2002), sborník z kolokvia pořádaného mnichovským Collegium Carolinum (1983). Velká pozornost byla pochopitelně věnována německy psané pražské židovské literatuře, především Franzi Kafkovi. Málo se však zkoumaly její souvislosti s českým kulturním prostředím.

Obrat nastal po demokratickém převratu v listopadu 1989. Židovská problematika se dostávala do popředí pozornosti, někdy se pochopitelně stávala módní a komerční záležitostí. Mnoho pozornosti se věnovalo židovským dějinám a židovské kultuře v jednotlivých místech a regionech. Objevily se povrchně založené přehledy (např. Alexej Mikulášek a kol.: Literatura s hvězdou Davidovou, dva svazky, 1998 a 2002), popularizační příručky (Bergerová 1992; Pavlát 2000, 2001; Bondyová 2003, 2008), ale také dílčí analytické studie a několik knižních titulů. Kniha Lenky Veselé-Prudkové (2003) končí obdobím osvícenství a přelomu 18. a 19. století. Přibližně totéž platí v obecné historiografii pro průkopnickou monografii Tomáše Pěkného Historie Židů v Čechách a na Moravě, jejíž historický přehled končí v polovině 19. století (1993, rozšířená verze v roce 2001 připojuje tabulku dalších událostí).

Pozornost se zaměřila ke zkoumání jednotlivých témat. Jde o literárně- a kulturněhistorické studium německy psané židovské literatury na Moravě (Centrum judaistických studií na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci), téma šoa v české a středoevropské literatuře (Centrum pro studium holokaustu a židovské literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze), téma antisemitismu v literatuře (Mikulášek 2000, dílčí studie R. Pynsenta a J. Brabce, nedávné mezinárodní kolokvium Jan Neruda a Židé, Judaica Bohemiae 2011), divadlo v terezínském ghettu (po starší monografii Evy Schormové, 1973, se mu nyní věnuje Lisa Peschel, 2008). Z českých spisovatelů 20. století, kteří ve své tvorbě reflektují problematiku židovství, se věnuje velká odborná pozornost zejména Karlu Poláčkovi a Jiřímu Weilovi. Z prací zahraničních bohemistů je třeba připomenout monografii Waltera Koschmala o Jiřím Mordechaji Langerovi (2010), studie Jindřicha Tomana (University of Michigan), Veroniky Ambros (University of Toronto), Urse Heftricha (Universität Heidelberg).

Reprezentace Židů a židovství v české literatuře 20. století se pochopitelně dotýká mnoha obecně historických, kulturních, politických, religiózních, jazykových a jiných problémů. I v těchto příbuzných oborech dochází k oživení zájmu. Po roce 1989 vyšlo mnoho dříve nevydané beletrie, překladové literatury, autobiografických svědectví s tímto tématem. Z těch posledních uveďme alespoň vzpomínkové knihy Ruth Bondyové a Tomana Broda, kteří se zároveň odborně zabývají dějinami a kulturou českých Židů, nebo jedinečné memoáry Richarda Glazara, jednoho z mála židovských vězňů přeživších vyhlazovací tábor Treblinka (česky 1994, 2007). V období novější dějin byla věnována velká pozornost např. Hilsnerovu procesu (zejm. Kovtun 1994), vztahu T. G. Masaryka k židovství, ghettu v Terezíně (Institut Terezínské iniciativy, edice Terezínské studie a dokumenty/Theresienstädter Studien und Dokumente), osudu Židů v době protektorátu (Miroslav Kárný, Vojtěch Blodig, Helena Krejčová, Anna Hyndráková, Jana Svobodová), antisemitismu v české společnosti (Michal Frankl), identitě českých Židů a situaci židovských uprchlíků v předválečném Československu (Kateřina Čapková). O zájmu o problematiku českých Židů svědčí třídílný seriál České televize Holocaust (Petr Maryško, Petr Jančárek, 2004) a čtyřdílný filmový cyklus Lukáše Přibyla Zapomenuté transporty (2008 a 2009).

Po roce 1989 vzniklo postupně několik výzkumných center, které se problematikou dějin a kultury Židů zabývají. Oddělení židovských studií v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR se soustřeďuje na zkoumání evidence a konfiskace židovského majetku v době protektorátu (Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války). Oddělení hebraistiky na Filozofické fakultě UK a Ústav židovských studií na Husitské teologické fakultě UK se zabývají především starší židovskou kulturou. Projekt Bohemia, Moravia et Silesia Judaica, řízený Společností pro dějiny Židů v ČR, od roku 1999 systematicky shromažďuje pramenný materiál k dějinám Židů v českých zemích 1520 až 1670. Je součástí širšího projektu Germania Judaica IV. Na Filozofické fakultě UP v Olomouci vzniklo Centrum judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových, které systematicky zkoumá zejména německy psanou židovskou literaturu na Moravě (ediční řada Beiträge zur mährischen deutschsprachigen Literatur, Fialová-Fürstová 2001, 2002). Židovské muzeum v Praze má v současnosti vedle archivu a rozsáhlé knihovny dvě výzkumná oddělení: oddělení židovských dějin a judaistiky, jež se zabývá hlavně dějinami pražských Židů a židovskou kulturou od středověku do poloviny 19. století, a oddělení pro dějiny šoa, jež se zabývá českým antisemitismem a osudy českých Židů za protektorátu. Na Západočeské univerzitě v Plzni je Katedra blízkovýchodních studií, kde se vyučují také kurzy judaismu a židovské kultury. Součástí Filozofické fakulty UJEP v Ústí nad Labem je Ústav slovansko-germánských studií, který je zaměřen na vztahy české a německojazyčné kultury. V tomto rámci příležitostně věnuje prostor židovským autorům a tématům. Totéž platí pro další ústavy a instituce, zejména Ústav pro českou literaturu AV (např. uspořádání zmíněné konference Jan Neruda a Židé), příp. Katedru německých a rakouských studií na Fakultě sociálních věd UK nebo Pražský literární dům autorů německého jazyka. Nedávno (2010) vzniklo na Matematicko-fyzikální fakultě UK Centrum vizuální historie Malach, které má také přístup k digitálnímu archivu USC Shoah Foundation, velkému korpusu mluveného slova přeživších a svědků holokaustu. Menší sbírku nahrávek přeživších šoa má centrum Paměť národa (Memory of Nations) v Ústavu pro studium totalitních režimů (The Institute for the Study of Totalitarian Regimes). Dosud nejmladším pracovištěm, které se zabývá výzkumem židovské literatury, je právě naše Centrum pro studium holokaustu a židovské literatury na Filozofické fakultě UK, jehož členové jsou také řešitelé tohoto grantu. Centrum se v lednu 2012 stalo součástí rozsáhlejšího mezioborového Pražského centra židovských studií na FF UK, které zahrnuje také hebraisty, historiky, germanisty a religionisty.

O řešitelích projektu

Téma reprezentace Židů v židovství v české literatuře 20. století stále zůstává systematicky nezpracováno. Tuto mezeru chce odstranit náš projekt, jehož hlavním výstupem bude velká monografie na toto téma s analytickými studiemi. Východiskem k ní budou dílčí výstupy: sborníky ze symposií se zahraničními partnery a individuální studie. Klíčoví členové pracovního týmu patří do Centra pro studium holokaustu a židovskou literaturu FF UK a mají těžiště odborného zájmu v literatuře 20. století. PhDr. Štěpán Balík, PhD (1976) se soustřeďuje na konfrontaci české a polské židovské kultury a bude se rovněž zabývat dílem Vojtěcha Rakouse a Norberta Frýda. Prof. Jiří Holý (1953) napsal studie o díle Olbrachtově, Hostovského, Ortenově, Weilově, je editorem a spoluautorem knižních publikací Holokaust/Šoa/Zagłada v české, slovenské a polské literatuře (2007) a Šoa v české literatuře a v kulturní tradici (2011). V rámci projektu zpracuje kromě jiného obraz Židů v české próze první polovině 20. století a téma Židů a šoa v české poválečné literatuře a tzv. Nový antisemitismus v české společnosti a kultuře po roce 1989. Mgr. Hana Hříbková (1980) je spoluautorkou rozsáhlé připravované monografie o Jiřím Weilovi. Kromě analýzy jeho díla se zaměří na téma šoa vnímané očima druhé a třetí generace, tj. dětí a vnuků obětí/přeživších, pachatelů a svědků. Mgr. Tereza Tomášová (1985) a Mgr. Šárka Vlasáková (1986) se zabývají židovskou deníkovou literaturou a obrazem dítěte v literatuře o holokaustu. Tereza Tomášová se bude také zabývat šoa jako literárněteoretickým problémem, Šárka Vlasáková holokaustem jako inspirací českého filmu. Mgr. Olga Zitová (1986) se jako germanobohemistka soustředí k tématům vztahu české a německojazyčné literatury s židovskou tematikou. Zpracuje rovněž literární příspěvky pražského židovského časopisu Selbstwehr. Vedle těchto kmenových pracovníků týmu počítáme ještě s externisty, zejména z řad postgraduantů a studentů.

Téma se stane součástí seminářů a přednášek organizovaných Pražským centrem Židovských studií FF UK. Účast mladší vědecké generace a považujeme za zvlášť důležitou součást projektu.

Téma reprezentace Židů a židovství v české literatuře vybízí k širší spolupráci, neboť židovskou literaturu a literaturu s židovskými motivy v dané době nelze vyložit bez jejího kulturního a historického kontextu (např. postavení Židů mezi českým a německým etnikem, Hilsnerův proces a T. G. Masaryk, asimilační snahy a sionismus prvních desetiletí 20. století, perzekuce Židů a šoa, „státní antisemitismus“ komunistického režimu atd.). Hlavní pozornost budeme věnovat česky psané literatuře, i když se chceme věnovat i literatuře německojazyčné a výjimečně hebrejské (Jiří Mordechaj Langer).

Hlavní témata připravované monografie

Metodologické úvahy; Antisemitismus v české literatuře na přelomu 19. a 20. století a Hilsnerův proces; Českožidovské hnutí, časopis Kalendář česko-židovský a „filosemitismus“ českých spisovatelů; Dílo Vojtěcha Rakouse; Literární příspěvky v časopise Selbstwehr (1907‒1938) v kontextu sionismu; Max Brod a pražská německá židovská literatura; Židé v díle Karla Poláčka; Židovské motivy v Hostovského díle a poslední období Kalendáře česko-židovského za redakce Hostovského a Bonna (1931‒1939); Podkarpatští Židé v Olbrachtově Nikolu Šuhaji loupežníku a Goletu v údolí; Reflexe židovství v české meziválečné poezii; Antisemitismus meziválečné doby a antisemitismus v době nacistické okupace; Osamělý hlas chasidismu a východního židovství v Praze: Jiří Mordechaj Langer; Divadlo a kulturní činnost v Terezíně; Šoa v díle Jiřího Weila; Holokaust jako literárněteoretický problém; Téma šoa v poválečné české literatuře do konce šedesátých let (Lustig, Aškenazy, Fuks, Bělohradská, Škvorecký, Grossmann, Kalábová aj.); Skrytý i zjevný antisemitismus doby stalinismu a doby normalizace a pokusy o jeho narušení; Židovská témata v díle Norberta Frýda; Deník jako reprezentace šoa: svědectví a fikce; Holokaust jako inspirace českého filmu; Dítě jako svědek války a šoa; Šoa viděné očima druhé a třetí generace; Aktualizace tématu židovství v české literatuře po roce 1989 a „nový antisemitismus“.

Zahraniční spolupráce

Spolupracujeme se zahraničními partnery zabývajícími se židovskou literaturou a kulturou, zejména s Arbeitstelle Holocaustlitteratur (univerzita v německém Gießenu) a s Univerzitou Adama Mickiewicze v polské Poznani (Instytut Filologii Słowiańskiej). Proběhlo již několik kolokvií na téma židovské literatury a šoa ve Střední Evropě v Giessenu, Łódzi a Praze. Jako další partneři se nabízejí např. Centre for Jewish Studies na York University, Toronto nebo Středoevropská univerzita v Budapešti, případně Hebrejská univerzita v Jeruzalémě. Ukazuje se přitom jako přínosné konfrontovat reprezentaci Židů a židovství v literaturách Střední Evropy. Proto jako jeden z výstupů plánujeme publikování sborníků z kolokvií či symposií s těmito zahraničními partnery.

Časový harmonogram

První rok projektu budeme věnovat heuristické práci, připravovat individuální studie. Následující tři léta projektu chceme věnovat přípravě rozsáhlé monografie v rozsahu 400 stran, která v analytických studiích představí jednotlivé fáze reprezentace Židů a židovství v české literatuře 20. století.

Výběrová bibliografie

Adler, H. G.: Terezín: 1941‒1945: Tvář nuceného společenství. I‒III. Přel. L. Šedová. Brno, Barrister & Principal 2007, 2008. Becher, Peter / Fiala-Fürst, Ingeborg (eds.): Literatur unter dem Hakenkreuz. Böhmen und Mähren 1938‒1945. Praha, Vitalis 2005. Bergerová, Natalia (ed.): Na křižovatce kultur. Historie československých Židů. Přel. L. a R. Pellarovi. Praha, Mladá fronta 1992. Bulínová, Marie a kol. (edd.): Československo a Izrael v letech 1945‒1956. Dokumenty. Praha, Ústav pro soudobé dějiny 1993. Bondyová, Ruth: Mezi námi řečeno. Jak mluvili Židé v Čechách a na Moravě. Praha, Nakladatelství Franze Kafky 2003.
Táž, Boží hody. Jak jedli Židé v Čechách a na Moravě. Praha, Nakladatelství Franze Kafky 2008.
Čapková, Kateřina: Češi, Němci, Židé? Národní identita Židů v Čechách. 1918‒1938. Praha/Litomyšl, Paseka 2005.
Táž / Frankl, Michal: Nejisté útočiště. Československo a uprchlíci před nacismem 1933‒1938. Praha/Litomyšl, Paseka 2008.
Dagan, Avigdor a kol. (edd.): The Jews of Czechoslovakia: Historical Studies and Surveys. I‒III. Philadelphia/New York, Jewish Publication Society 1968, 1971, 1984.
Donath, Oskar: Židé a židovství v české literatuře 19. a 20. století. I‒II. Brno, Píša 1923, 1930.
Týž, Böhmische Dorfjuden. Brünn, Jüdischer Verlag 1926.
Dufek, Jiří / Kaplan, Karel / Šlosar, Vladimír: Československo a Izrael v letech 1947‒1953. Studie. Praha, Ústav pro soudobé dějiny 1993.
Fialová-Fürstová, Ingeborg (ed.): Deutschböhmische Literatur. Beiträge zur internationalen Konferenz. Olomouc, Univerzita Palackého 2001.
Táž a kol. (edd.), Lexikon deutschmährischer Autoren. Olomouc, Univerzita Palackého 2002.
Frankl, Michal: „Emancipace od Židů“. Český antisemitismus na konci 19. století. Praha/Litomyšl, Paseka 2007.
Holý, Jiří / Málek, Petr / Špirit, Michael / Tomáš, Filip: Šoa v české literatuře a v kulturní tradici. Praha, Akropolis 2011.
Holý, Jiří (ed.): Holokaust/Šoa/Zagłada v české, slovenské a polské literatuře. Praha, Karolinum 2007.
Iggers, Wilma Abeles (ed.): Die Juden in Böhmen und Mähren. Ein historisches Lesebuch. München, Beck 1986.
The Jews of Bohemia and Moravia: A Historical Reader. Detroit, Wayne State Univ. Press, 1992. Judaica Bohemiae 62/2.
Jan Neruda and Jews. Texts and Contexts. Praha, Židovské muzeum 2011.
Kárný, Miroslav: „Konečné řešení“: Genocida českých Židů v německé protektorátní politice. Praha, Academia 1991.
Kerstenberg-Gladstein, Ruth: Neuere Geschichte der Juden in den böhmischen Ländern I. Das Zeitalter der Aufklärung 1780‒1830. Tübingen, Mohr 1969. II. „Heraus aus der Gasse“. 1830‒1890. Münster, Lit 2002.
Kieval, Hillel J.: The Making of Czech Jewry: National Conflict and Jewish Society in Bohemia, 1870‒1918. New York, Oxford University Press 1988. Formování českého židovstva. Národnostní konflikt a židovská společnost v Čechách 1870‒1918. Přel. K. Míčková. Praha/Litomyšl, Paseka 2011.
Týž, Languages of Community: The Jewish Experience in the Czech Lands. Berkeley/Los Angeles, University of California Press, 2000.
Kordiovský, Emil a kol. (edd.): Moravští Židé v rakousko-uherské monarchii (1780‒1918). Mikulov, Státní okresní archiv Břeclav / Brno, Muzejní a vlastivědná společnost, 2003.
Koschmal, Walter: Der Dichternomade. Jiří Mordechai Langer ‒ ein tschechisch-jüdischer Autor. Köln/Weimar/Wien, Böhlau 2010. Kovtun, Jiří: Tajuplná vražda. Praha, Sefer 1994.
Krejčová, Helena / Svobodová, Jana (edd.): Postavení a osudy židovského obyvatelstva v Čechách a na Moravě v letech 1939‒1945. Praha, Ústav pro soudobé dějiny 1998.
Krolop, Kurt / Zimmermann, Hans Dieter (edd.): Kafka und Prag. Berlin/New York, de Gruyter 1994.
Kryl, Miroslav a kol.: Rasismus, antisemitismus, holocaust. Brno, Doplněk 2011.
Luks, Leonid (ed.): Der Spätstalinismus und die „jüdische Frage“. Zur antisemitischen Wendung des Kommunismus. Köln/Weimar/Wien, Böhlau 1998.
Machačová, Helena (ed.): První pražský seminář. Dopady holocaustu na českou a slovenskou společnost v druhé polovině 20. století. Praha, Spolek akademiků ‒ Židů 2008.
Mikulášek, Alexej: Antisemitismus v české literatuře 19. a 20. století. Praha, Votobia 2000.
Pavlát, Leo (ed.): Českožidovští spisovatelé v literatuře 20. století. Sborník přednášek ve Vzdělávacím a kulturním centru ŽM. Praha, Židovské muzeum 2000.
Týž (ed.), Židé ‒ dějiny a kultura. Praha, Židovské muzeum 2001.
Nekula, Marek / Koschmal, Walter (edd.): Juden zwischen Deutschen und Tschechen. Sprachliche und kulturelle Identitäten in Böhmen 1800‒1945. München, Oldenbourg 2006.
Patočka, Jan: Masaryk v boji proti antisemitismu. In: Patočka, Jan: Češi II (edd. Palek, Karel/Chvatík, Ivan). Praha, Oikumene 2006, s. 33‒112.
Pěkný, Tomáš: Historie Židů v Čechách a na Moravě. Praha, Sefer 1993. Rozš. 2001.
Peschel, Lisa (ed.): Divadelní texty z terezínského ghetta 1941‒1945/Theatertexte aus dem Ghetto Theresienstadt 1941‒1945. Praha, Akropolis 2008.
Petrův, Helena: Zákonné bezpráví. Židé v Protektorátu Čechy a Morava. Praha, Auditorium 2011.
Pojar, Miloš (ed.): Hilsnerova aféra a česká společnost 1899‒1999. Praha, Židovské muzeum 1999.
Pojar, Miloš a kol. (edd.): Židovská menšina v Československu ve třicátých letech. Praha, Židovské muzeum 2004.
Rothkirchen, Livia / Schmidtová-Hartmannová, Eva / Dagan, Avigdor: Osud Židů v protektorátu 1939‒1945. Ed. Milena Janišová. Praha, Trizonia 1991.
Rothkirchen, Livia: The Jews of Bohemia and Moravia: Facing the Holocaust. Lincoln, University of Nebraska 2005.
Rychnovsky, Ernst a kol. (edd.): Masaryk a židovství. Praha, Mars 1931.
Seibt, Ferdinanad (ed.): Die Juden in den böhmischen Ländern. Vorträge der Tagung des Collegium Carolinum. Wien, Oldenbourg 1983.
Soukupová, Blanka: Velké a malé českožidovské příběhy z doby intenzivní naděje. Bratislava, Zing Print 2005.
Soukupová, Blanka a kol. (edd.): Židovská menšina v Československu po druhé světové válce. Od osvobození k nové totalitě. Praha, Židovské muzeum 2009.
Soukupová, Blanka/Pojar, Miloš (edd.): Židovská menšina v Československu 1956‒1968. Od destalinizace k pražskému jaru. Praha, Židovské muzeum 2011.
Soukupová, Blanka/Zahradníková, Marie (edd.): Židovská menšina v Československu ve dvacátých letech. Praha, Židovské muzeum 2003.
Šormová, Eva: Divadlo v Terezíně. Ústí n. L., Severočeské nakladatelství 1973.
Terezínské studie a dokumenty. Praha, Nadace Terezínská iniciativa, 1996‒2009.
Theresienstädter Studien und Dokumente. Praha, Academia/Sefer, 1994‒2008.
Veselá-Prudková, Lenka: Židé a česká společnost v zrcadle literatury: Od středověku k počátkům emancipace. Praha, NLN 2003. Volavková, Hana: Příběh Židovského muzea v Praze. Praha, Odeon 1966.
Wlaschek, Rudolf M.: Juden in Böhmen. Beiträge zur Geschichte des europäischen Judentums im 19. und 20. Jahrhundert. 2. Aufl. München, Oldenbourg 1997.
Židé a Morava: Sborníky z konference konané v Muzeu Kroměřížska. Kroměříž, Muzeum Kroměřížska. 18 ročníků, 1994 až 2011.

Úvod > Činnost > GAČR – cíl a popis projektu